MLÝNEČEK

Od křemenu k obilí

V době provozu skláren v Peci (1810 - 1860) se na výrobu skla používal křemen ze skály u Chodova. Křemen se vozil na místo dnešního Mlýnečku, kde stávala stoupa, kde se kusy křemene drtily na malé kousky, aby se snáze roztavily. Když sklárna ukončila výrobu, byla stoupa z důvodu malého spádu vody předělána na pouze jednolistovou pilu. Tehdy tuto pilu obsluhoval pilař Melichar Hruška, otec spisovatele J. F. Hrušky. Pila na Mlýnečku nebyla dlouho v provozu a tak opuštěný objekt asi v roce 1863, po dohodě s vrchností nebo úřady předělal Jan Knopf z Chodova na malý mlýn. Protože byl celý ze dřeva, říkalo se mu Dřevěný mlýn nebo také "Hu Dřevenejch". Měl číslo popisné 39. Na mlýnu se mlelo bez chasy, mlýn a vše okolo obsluhoval mlynář sám s rodinnými příslušníky. Několik let patřil mlýn vrchnosti a Janu Knopfovi byl pronajímán a později mu byl prodán. Mlýn byl poměrně vysoký, v poschodí prostorný. Dole u hnacího kola zbyl malý kout, který si mlynář vyzdil a zařídil si tam světnici, aby chalupu č.p. 50, patřící ke mlýnu mohl pronajímat letním hostům.

Nejvíce mlýn využívali chodovští sedláci. Na mlýně se vystřídaly tři generace Knopfů. až byl v roce 1923 mlýn prodán mlynáři Kantorovi, který na Chodsko přišel z jižních Čech. Ten na mlýnu provedl několik úprav a v roce 1937 jej předal svému zeti Josefu Markovi. Marek nechal z venku mlýn postaru, ale uvnitř jej předělal na mlýn moderní, s výtahem na obilí, turbínou na výrobu elektrického proudu, a na mletí více druhů mouky. Mlelo se tam do roku 1948, kdy Josef Marek odešel osídlit mlýn po odsunutém německém mlynáři do Mlýnce u Postřekova. Mlýneček tak osiřel a stal se útulkem a noclehárnou. Naposledy stavení obýval jakýsi rotmistr od Pohraniční stráže. Budova mlýnu byla postupně rozebírána a v roce 1960 už neexistovala. Z mlýnu se zachoval mlýnský kámen a několik drobností. Část vantrok je udržována dodnes. Chalupu č.p. 50 patřící ke mlýnu přestavěl v roce 1936 J. Veverka z Prahy.

O mlýně a životě kolem něj napsal povídku "Hu Dřevenejch" spisovatel Jan František Hruška v knize "Náši pod Čerchovem". Malíř Jaroslav Špillar na svém obrazu zachytil vnitřek mlýna s mlynářem, jak sedí s rukama sevřenýma a opřenýma o kolena. Tmavé bizarní stíny mlýnského stroje doplňují strašidelnou a tesknou atmosféru obrazu.

Chalupa č.p. 50, mezi místními zvaná "Veverkovna", stojí dodnes a slouží jako rekreační objekt. Starý mlýn připomíná už jen náhon s nepůvodními vantroky a fragment kamenné zdi pod nimi. Lokalita Mlýneček nebo také Na Mlýnečku je v současnosti známá především díky rybníku s čistou vodou, který je v letních měsících hojně využíván jako koupaliště.