OSOBNOSTI

Jan František Hruška

6.6.1865 - 17.10.1937

Pec je rodištěm spisovatele Jana Františka Hrušky. Narodil se 6.6.1865 v domku č.p. 1. Obecnou školu navštěvoval v Trhanově a pokračoval na gymnáziu v Domažlicích. Poté vystudoval filozofickou fakultu UK v Praze. Po studiích se stal profesorem češtiny a latiny. Do života připravoval studenty v Domažlicích, Pardubicích, Klatovech, Jindřichově Hradci a Plzni. V jeho literárním odkazu vyniká "Dialektický slovník chodský". Povídky "Náši pod Čerchovem" a "Mezi chodskými dřevorubci" jsou realistickým vyjádřením života chodského lidu.

Ve své rodné obci se Hruška těšil takové vážnosti, že mu byla za jeho účasti 11.7.1937 odhalena pamětní deska na jeho rodném domku. Jan František Hruška zemřel v Plzni 17.10.1937 na následky mozkové mrtvice, která ho postihla předešlého dne.

Jaroslav Špillar

11.10.1869 - 20.11.1917

Akademický malíř Jaroslav Špillar se narodil v Plzni. Na Chodsko jej přivedl zájem o historii Chodů. Zpočátku často zajížděl na návštěvu do Trhanova, k tehdejšímu sládkovi trhanovského pivovaru, Čeňku Hrubému. Natolik se mu v kraji pod Čerchovem zalíbilo, že se v roce 1890 usadil v Postřekově, kde si postavil ateliér.

Do Pece se Jaroslav Špillar přestěhoval už i se svou ženou Annou a syny Jaroslavem a Antonínem. Nejdříve bydleli v pronajatém bytě v domě u Edrů, kam si nechal přestěhovat i postřekovský ateliér. Po narození dcery Vlasty v roce 1901, se rozhodl postavit vlastní dům. Po roce stavby byla jeho vila dokončena.

Na svých obrazech, které vytvořil v Peci, se věnoval především přírodním scenériím a životě místních obyvatel - dřevorubců. Aby mohl tvořit přímo v přírodě i v kruté zimě, nechal si vyrobit pojízdný ateliér, kterým zajížděl do čerchovských lesů.  Nejslavnějším "pecáckým" dílem jsou Výměnkáři. Obraz zachycující chudobu prostých lidí, je Špillarovým posledním dokončeným obrazem. 

Díla Jaroslava a Karla Špillarových byla od roku 1970 vystavena v trhanovském zámku. V roce 1996 byla Galerie bratří Špillarů přestěhována do Domažlic. Nyní je expozice součástí Muzea Jindřicha Jindřicha.

Rok 2017 přinesl publikaci o malířově životě a díle "Jaroslav Špillar - malíř Chodů". Kniha, jejímž autorem je Miloš Novotný, byla vydána u příležitosti 100. výročí malířova úmrtí.

Karel Špillar

21.11.1871 - 6.4.1939

Malíř, kreslíř a grafik, bratr Jaroslava Špillara. V roce 1908 vyhrál soutěž na mozaikovou výzdobu průčelí Obecního domu v Praze, o rok později ve stejné budově zhotovil fresky do Smetanovy síně.

Do Pece, kde získal po svém bratrovi vilu s ateliérem, zajížděl každé léto od roku 1910. Odtud pochází značná část jeho tvorby, ve které se věnoval venkovskému životu. Vznikl zde portrét Děvče z Chodska, Dívka z Pece pod Čerchovem, Starý Chod či krajina Pohled z Pece na Hrádek.

V roce 1912 začal učit na Umělecko-průmyslové škole v Praze, kde byl roku 1925 jmenován řádným profesorem.

Rudolf Špillar

11.2.1878 - 21.3.1949

Nejmladší z bratří Špillarů se stejně jako Jaroslav a Karel věnoval malování. Při pobytu v Peci byla jeho tvorba zaměřena na chodský kraj a především na portréty. Vytvořil podobizny například Jindřicha Jindřicha, Jana Vrby, Antala Staška, Jana Paroubka, Maxe Duffka či Matěje Rádla.  

Ludmila Jiřincová

9.5.1912 - 22.1.1994

Akademická malířka, tvořila ve Špillarově ateliéru každý rok od jara do podzimu. Ludmila Jiřincová je autorkou sgrafita "Jak sv. Prokop orá s čertem" a návrhu vitráže "Květ života a víry" v kapli sv. Prokopa. 

František Nepil

10.2.1929 - 8.9.1995

Spisovatel a scénárista, který v Peci pravidelně navštěvoval malířku Ludmilu Jiřincovou. Výrazně přispěl k propagaci sbírky na opravu kaple v roce 1991.