PŘÍRODA

O Českém lese

Obec Pec leží v Chráněné krajinné oblasti Český les, jenž má rozlohu 473 km² a byla vyhlášena v roce 2005. Tvoří ji část pohraničního pohoří Českého lesa sahající od Folmavy na jihu po Broumov na severu. Převážně lesnatá krajina Českého lesa je doplněna pestrou mozaikou pastvin, luk a zarůstajících lad. Rozsáhlé bukové lesy v okolí nejvyššího vrchu Českého lesa Čerchova (1042m n.m.) přecházejí postupně směrem k severu v lesy s vyšším zastoupením smrku. Krajina Českého lesa je silně poznamenána historickým vývojem 2. poloviny 20. století, kdy došlo k násilnému odsunu původního obyvatelstva a uzavření značné části hraničního pásma veřejnosti. Desítky zaniklých vesnic, nad jejichž troskami se opět ujímá vlády příroda, dotvářejí jedinečnou atmosféru Českého lesa.

Zdroj: www.ceskyles.nature.cz

Divočina na dosah ruky

Díky poloze obce prakticky uprostřed lesů, je v okolí i přímo ve vsi skutečně živo. Při vycházce do přírody můžete nejčastěji narazit na veverku obecnou, zajíce polního a samozřejmě na srnce obecného, který obývá zdejší lesy, louky a remízky. Jeho početnost však za poslední dobu poměrně klesla. V zimních měsících se pak z výše položených partií stahuje ke krmelištím i dančí, jelení a černá zvěř. Není nic neobvyklého, že se zvířata při hledání potravy dostanou velice blízko k lidským obydlím. Již několikrát se do vsi zatoulal jak zajíc polní tak i srnec obecný.

V závislosti na ročním období se zde vyskytuje mnoho druhů ptáků, od jara do podzimu i množství nejrůznějšího hmyzu. Jeden druh z hmyzí říše jistě vzbudí u neznalého pozorovatele úžas, neboť svým charakteristickým chováním připomíná jihoamerického kolibříka. Dlouhozobka svízelová je motýl patřící mezi lišajovité. Spatřit ji můžete na rozkvetlé zahradě i u květináče na okně. Oblétá květy, z nichž ve stálém kmitajícím letu saje nektar.

Zahrady a sady ve vsi může navštívit nejmenší sova v Evropě - Kulíšek nejmenší. Tato sovička velikosti špačka létá i za dne a loví především drobné hlodavce a ptáky, nepohrdne ani hmyzem. Kulíšci jsou velice aktivní a nebojácní. Nezaleknou se ani člověka, proto se dají pozorovat velice zblízka. Fotografie vpravo je pořízena ze vzdálenosti zhruba čtyř metrů.  Kulíšek nejmenší je v ČR silně ohroženým a zvláště chráněným druhem.

Dalším, avšak méně vítaným hostem u domů a v zahradách bývá kuna lesní, která si ráda pochutná na slepičích vejcích nebo na elektroinstalaci zaparkovaných vozidel. Do konfliktu s lidskými zájmy se pak čas od času dostanou také draví ptáci, konkrétně jestřáb lesní, který si někdy svou kořist vyhlédne v hejnu pasoucí se drůbeže.

Kuna není jedinou šelmou, která žije v okolních lesích. I za bílého dne můžete na louce zahlédnout lišku obecnou při lovu hlodavců, nebo s opravdu velkou dávkou štěstí potkat v lese jezevce lesního. V roce 2017 byl poblíž Pece dokonce zaznamenán výskyt silně ohroženého rysa ostrovida, největší kočkovité šelmy žijící v České republice.

Chcete-li se podívat na některá další z mnoha zvířat, která můžete potkat při toulkách pecáckou divočinou, přejďete do fotogalerie následujícím tlačítkem.

U vody to žije

V katastrálním území Pece se nachází pouze dvě vodní plochy. Jednou je malé čtvercové koupaliště s přírodním dnem u hotelu Lesana. Druhou a významnější lokalitou z hlediska výskytu také chráněných živočichů, je rybník Mlýneček a jeho přítok. Své jméno nese podle mlýna, jenž byl v provozu v letech 1863 - 1948. Vodní dílo s rozlohou 1,2 ha vlastní obec Pec. Napájí ho velice čistou a studenou vodou potok Čerchovka. Mlýneček je první vodní plochou na jejím horním toku. Potok je rozdělen do dvou ramen, jedno zásobuje rybník, druhé, které kdysi sloužilo jako náhon mlýna, jej obtéká, aby se po zhruba kilometrové cestě opět spojilo s rybničním odtokem do jednoho koryta. 

Výrazným obyvatelem rybníka je bobr evropský, jehož přítomnost je na první pohled patrná podle pokácených stromů a odkorněných větviček. V rybníce a přilehlých tocích bobr "hospodaří" od roku 2013. Za tu dobu si ve zdejších březích vybudoval několik nor a hrad, ve kterém tráví většinu dne. Se západem slunce vyráží za potravou a upravovat své hráze. Ty bobr staví jak na přítoku tak i odtoku rybníka, zatím však v místech, kde přímo nehrozí zatopení lidských sídel. Nejzávažnější škodou tak zůstává narušení koruny hráze rybníka, které však bylo včas odhaleno a opraveno.

Prostředí vodní plochy a potoka využívá celá řada dalších živočichů. Pravidelně zde hnízdí skorec vodní, konipas horský a kachna divoká. Za potravou sem přilétá volavka popelavá i "létající drahokam", ledňáček říční. V létě často zahlédnete na hladině vlnící se užovku obojkovou. Fotopast umístěná u rybníka také zachytila vydry říční, které si mimo jiné můžete prohlédnout v níže přiloženém krátkém videu.

Dalšími stálými obyvateli nádrže jsou samozřejmě ryby, především kapr obecný, amur bílý, lín obecný či okoun říční. Občas do rybníka zabloudí i pstruh potoční z přitékající Čerchovky. Ze vzácnějších druhů jmenujme vranku obecnou či mihuli potoční. V bahně se daří i škebli říční. Období jara patří skokanům hnědým, kteří kladou tisíce svých vajíček nejen při břehu rybníka, ale využívají také vodní plochy vytvořené bobrem.

Naopak velkou přírodní tragedii přinesl leden roku 2014, kdy celou populaci zde žijícího raka říčního zahubil račí mor. Vzhledem k tomu, že na tuto chorobu dosud nebyla nalezena účinná látka, nezbývá než doufat, že se sama příroda s nákazou vypořádá a že se tento kriticky ohrožený korýš do Mlýnečku v budoucnu vrátí.